rozhodčí.řízení

Vitejte na stránkách saluka.cz věnovaných rozhodčímu řízení. S ohledem na závažnost tohoto instrumentu považujeme za nutné věnovat této problematice samostatný prostor.

Rozhodčí řízení (známé i jako arbitráž) je mimosoudní metoda projednávání a rozhodování majetkových sporů mezi stranami. Základní úpravu tohoto institutu nalézáme v zákoně č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů.

Na jeho základě se strany mohou dohodnout, že jejich spory nebudou řešit soudy, ale nezávislý soukromoprávní subjekt zakotvený v rozhodčí smlouvě. Toto jejich ujednání může mít formu buď rozhodčí smlouvy nebo rozhodčí doložky.

Prostřednictvím rozhodčího řízení lze rozhodovat veškeré spory majetkové povahy, k jejichž projednání by byl jinak příslušný obecný soud. Výjimku představují kauzy související s konkurzem či exekucí. Je-li dána pravomoc rozhodce, je obecný soud z rozhodování sporu, resp. sporů, na které se rozhodčí smlouva vztahuje, vyloučen.

Rozhodčí řízení je zahájeno dnem, kdy je rozhodci doručena rozhodčí žaloba. Podání rozhodčí žaloby má stejné právní účinky jako podání žaloby k obecnému soudu, staví se tedy promlčecí a prekluzivní lhůty. Postavení stran sporu je v rozhodčím řízení rovné, oběma stranám sporu musí být dána příležitost uplatnit svá práva.

Průběh rozhodčího řízení je upraven Rozhodčím řádem. V rozhodčím řízení rozhoduje jeden nezávislý rozhodce, , který je veden v Seznamu rozhodců naší společnosti. Stanoví-li rozhodčí smlouva, že má věc projednávat jiný počet rozhodců, pak tito rozhodci společně tvoří rozhodčí senát. Rozhodčí senát musí být tvořen vždy lichým počtem rozhodců. Rozhodce v rozhodčím řízení rozhoduje na základě svých zjištění vyplývajících z tvrzení stran a z provedených důkazů. Rozhodce rozhoduje dle zásad spravedlnosti, a to bez ohledu na hmotné právo rozhodné pro posuzovanou právní věc. Rozhodce pro příslušný spor je vybírán dle specializace na oblast práva, které se předmět sporu týká a v průběhu rozhodčího řízení aktivně spolupracuje se soudy, ty jsou ze zákona povinny mu pomoci v procesních úkonech, na které jeho pravomoc nestačí.  Po zahájení rozhodčího řízení pak  postupuje rozhodce tak, aby věc byla co nejrychleji projednána a rozhodnuta. Přitom vždy usiluje také o to, aby spor byl vyřešen smírně. Při souhlasu stran je oprávněn spor rozhodnout podle zásad spravedlnosti. Rozhodčí řízení je ústní pouze v případě, že se smluvní strany nedohodnou jinak. Rozhodčí řízení tak v zájmu rychlosti řízení může probíhat bez nařízení ústního jednání, pouze na základě posouzení písemných důkazů. Může být také sjednáno, že rozhodčí nález není třeba odůvodňovat.

Výsledkem rozhodčího řízení je rozhodnutí sporu rozhodcem - rozhodčí nález, který má účinky pravomocného rozsudku. Z povahy smluvně založeného rozhodčího řízení tedy vyplývá, že řízení je jednoinstanční, proti rozhodnutí rozhodce není přípustné odvolání a rozhodnutí je po vydání a doručení opatřeno doložkou vykonatelnosti a stává se tak řádným exekučním titulem, stejným jako je rozhodnutí vydané obecným soudem v České republice. Vykonatelný exekuční titul je tedy možno, narozdíl od soudního řízení, získát do tří měsíců od podání žaloby, v expresním řízení již do 30 dnů od podání návrhu.

Náklady rozhodčího řízení jsou v podstatě shodné s náklady řízení soudního, u vyšších částek jsou i nižší. Jsou patrné i z Poplatkového řádu naší společnosti.

Rozhodčí řízení se ukazuje vhodným v nejrůznějších právních oblastech. Například na SMĚNKY jsou zákonem kladeny vysoké nároky, zejména pokud se týče jejich formální náležitostí, i jen malý nedostatek může způsobit absolutní neplatnost směnky.

V případech, kdy je tedy běžně využívána směnka (např. půjčka, zajištění pohledávky, uznání závazku atd.), doporučujeme Vám na místo směnky uzavírat smluvní ujednání ( smlouva o půjčce, uznání dluhu, závazku) s individuální – klasickou rozhodčí doložkou.

Důvodem je především ta skutečnost, že směnka není v současné době efektivním zajišťovacím prostředkem, neboť řízení o vydání směnečného platebního rozkazu dnes trvá často i několik měsíců. Následně pak dlužníkem podané námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu jsou často podávány pouze v úmyslu oddálit nabytí právní moci rozhodnutí, když po nabytí právní moci konečného rozhodnutí již často dlužník nemá z čeho by závazek splnil.

Rozhodčího řízení má oproti soudnímu řízení řadu nepominutelných výhod. Pro výčet těch hlavních navštivte sekci Výhody rozhodčího řízení.

Rozhodčí řízení je tedy  moderní, dynamický, rychlý a legální mimosoudní způsob řešení majetkových sporů (a to nejen mezi podnikateli, ale i mezi občany), jehož výsledkem je rozhodnutí (tzv. rozhodčí nález), které však má účinky pravomocného soudního rozhodnutí a jako takové je plnohodnotným podkladem pro nařízení exekuce na majetek Vašeho dlužníka. Rozhodčí řízení je tedy  mnohem méně formální než řízení soudní, přesto je při jeho aplikaci třeba postupovat uvážlivě a se znalostí potřebných informací.

Věříme, že v·jednotlivých následujícíh sekci získáte veškeré potřebné informace, v·případě jakýchkoli dalších dotazů či námětů nás prosím kontaktujte na shora uvedených spojeních – viz sekce Kontakty.